Na začátku byl rok 1987 a partička studentů. V ní se potkali mj. Erik Schmidt, Petr Bilina a Jan Laštovička.
Po odchodu z gymnázia a rozpadu tělesa se tito scházívají ve dvojicích nad obskurními projekty typu petrovický Sebevrah či solenický Perský záliv. Právě tehdy v bezčasí černého kohouta počíná krystalizovat onen purpurově temný sound, který jak podzemní pramen napájí hudební mízu většiny zúčastněných.
Ostřejší kontury nabývá činnost chlapců počátkem devadesátých let založením kapely TORTILLA (už bez E.S.). Originální tvorba není prioritou, a tak se Krocanova garáž hemží covery rockových standardů. Přesto se z tohoto období zachovalo pár vlastních kousků hodných vytěžení (např. Burčák Party).
Po několikaletém působení na sedlčanské scéně kapela začíná zvolna hibernovat, aby následně (kolem roku 2005) povstala a zmetamorfovala v rodinné uskupení s názvem LABIL (akronym bratrských tandemů Laštovičkové – Bilinové celkem vtipně glosuje celkovou situaci skupiny ... a Jan Bilina stává se inventářem). Hasičárna v Libíni duní cizími hity a vlastní tvorba se utápí v minimalistických figurách (Jaro léto, Rorýsi etc.). Po pár letech se kapela opět ukládá k zimnímu spánku.
Ne na dlouho. Kolem roku 2013 jak bájný Fénix opět parta nadšenců pozvedá své nástroje a s vervou sobě vlastní se vrhá do řemesla (covery 3. verze), jež se mocně rozléhá novou, jak peklo horkou, bioplynem vytápěnou petrovickou zkušebnou.
V covidovém roce nastává další zlom a Tortilla se začíná orientovat výhradně na vlastní tvorbu. Zbrusu nový repertoár trhá zdi. A to je právě teď ...

Erik Schmidt

Jan Bilina

Petr Bilina

Jan Laštovička

Díky: Martin Krotil, Petr Šach, Honza Chocholoušek, Kuba Laštovička, Petr Koupený, Šimon Bilina